Od soumraku do úsvitu 4
Ani letos nesmíme na OSUDu chybět. Tentokrát se koná od 27.-28. dubna.
Základní sestavu Bob, Čenda a Hadař tentokrát doplňují Katka s Ondrou.
Zadání šifer je k vidění zde.
0. Start
Když přijíždím do Zlína, Hadař, Ondra a Katka už jsou v kině. Čenda přichází chvíli po začátku promítání.
Úvodní film byl skvělý. Naštěstí neobsahoval žádnou šifru, protože informací v něm bylo přece jen příliš mnoho.
Po jeho skončení se spolu s davem hrneme na prohlídku okolí. Nápis je naštěstí tak velký, že jsme jej nepřehlédli.
Stejně jako mnoho jiných se necháváme nachytat a kupujeme si ve videopůjčovně na rohu Zlínský týdeník.
Omyl naštěstí záhy zjišťujeme a jdeme shánět Zlínský deník. Chvíli nám to trvá, protože v blízkém okolí je již vyprodán.
1. Zlínský deník
Konečně nalézáme ten správný článek v Zlínském deníku.
Text působí celkem přirozeným dojmem. V obrázku taky nic moc.
Nejprve se zaměřujeme na jména, z nichž některá snad mají svátek na jaře. Upoutává nás zmínka o přelomu dubna a května.
Tato noc prý bývá zvána Filipo-Jakubská. V textu je navíc něco o tom, že je potřeba mít filipa.
Je to velmi pochybné, ale přesto se vydáváme ke kostelu sv. Filipa a Jakuba.
Šifra tu není, zato pár jiných týmů.
Průběžně se snažíme napasovat obrázek na nějaký výsek mapy. Pochopitelně neúspěšně.
Čas pokročil, jdeme ke sjezdovce pro nápovědu. Z textu, kde je zvýrazněna přímá řeč, je řešení jasné na první pohled.
2. Origami
Skládání se ujímá Katka. Na první pokus máme poskládáno otočeně o 90 stupňů. Napodruhé již můžeme číst řešení.
3. Synonyma
Velice pěkná šifra. Jedna z těch, kdy se může zapojit celý tým. Moc jsme se tu ale nezdrželi. Nápověda je možná až moc jasná.
4. Osmisměrka
U osmisměrky už tak nějak očekáváme, že nezbudou žádná písmena. Ale ne, zbyvá M.
Trochu nás znejisťuje, že je k této šifře nápověda. Zatím si ale natolik věříme, že pro ni nejdeme. Brzy vidíme slova Desátá a Dvacátá. Po prohlídce mapy už je vše jasné. Během přesunu nastává trošku zmatek, když zatímco zbytek týmu zkoumá odjezdy trolejbusů, nasedá najednou Čenda do trolejbusu jedoucího opačným směrem. Jedná se o okružní linku, takže se Čenda dostává na další stanoviště s asi čtvrthodinovým náskokem. Není nám to ale nic platné, protože ssebou nemá kontrolní nálepku.
5. Obuvnické muzeum
Výstavu procházíme systematicky a zapisujeme si k nalezeným exponátům i čísla vitrín. Převedení na text pak máme téměř ihned.
6. Autíčko
Velmi rychle odhalujeme souvislost nákresu s mapou. Protože nás nic moc lepšího nenapadá přesunujeme se do místa označeného šipkou. Cestou přemýšlíme co znamená nechat se unášet vodítkem. Třeba nás někam odvezou. No nebude to daleko, když je interval jen 10 minut.
Po pár minutách čekání se objevuje cyklista s nápisem vyzývajícím k následování. Na můj vkus jede trochu moc rychle.
Zase jednou porušujeme interní pravidlo: La Kukarača neběhá.
Naštěstí projevil Ondra slušnou fyzičku a dokázal ho sledovat až do konce.
Já dobíhám k cílové křižovatce vzápětí. Bohužel zadání zůstalo u pomalejší části týmu,
takže si nejsme úplně jisti co máme hledat, tak alespoň kontroluji vjezd do garáží Intersparu.
Když přichází zbytek týmu nacházíme již vchod do "garáže" bez problémů. Do kanálu jdou Ondra, Katka a Čenda.
7. PSČ
Kanálová část týmu nám sděluje číslo už i s nápadem že je to pošta. Pak už jen přítel na telefonu a jde se.
8. Rádio
U pošty dostáváme rádio a papírek se zadáním. Rádio nejprve nefunguje vůbec. Po výměně baterií už sice svítí, ale stále nehraje. Nějaký zvuk vydává jen když se mírně popovytáhne konektor sluchátek.
Mezitím už ale naštěstí zkoumáme papírek a odhalujeme, že jde o text na baterii. Číslo které vyšlo je kóta na mapě kousek od nás, tak vzhůru do kopce. Mimochodem rádio teď pro změnu pořád svítí.
9. Scrable
Ze zadání je celkem zřejmé co je potřeba udělat. A tak to taky uděláme. Pro přesun volíme trasu sice o něco delší,
ale pohodlnější a bez rizika že následující stanoviště mineme.
10. Železářství
Znamení vah odhalujeme celkem brzy. Váhy vyrábíme ze špejle, která má na jednom konci jako závaží upevněnou baterii. Na druhém konci je niť na kterou uvazujeme vážené předměty. Ustavujeme rovnováhu na ostří nože a pravítkem měříme délku ramene.
Pak přepočítáváme váhy jednotlivých předmětů na násobky váhy baterie a posléze na násobky nejlehčího předmětu.
Ty pak zkoušíme převést na písmena. Přestože jsou naše váhy velmi přesné, máme ve výsledku určité odchylky.
Při prozkoumání mapy ale snadno nacházíme další cíl naší cesty.
Myslím, že s úkolem jsme se vypořádali celkem svižně a vylepšili si pořadí o několik míst. Až do teď se nám celkem dařilo.
11. Pomníky
Protože se zdá, že text odkazuje na Svatou vodu případně na Smrt tří žen, vysíláme tam Hadaře a pokračujeme v řešení čísel.
Nejprve zkoušíme čísla interpretovat jako posuny v textu zadání od nějakého výchozího bodu. Pak už zkoušíme správný postup.
Potvrzují se odhadnuté dvě lokality. Vydáváme se tedy na cestu. Časem volá Hadař, že u kaple žádnou další šifru nenalezl,
a že pokračuje k pomníku.
Usazujeme se u kaple a zkoušíme řešit. Časem se připojuje i Hadař. Máme oba nápisy. Víme, že se slova z nápisů vyskytují
v textu zadání, ale nejsme schopni s tím pohnout dál. Prostě pořádný několikahodinový zásek. Zkoušíme vše možné. Časem se přesunujeme pro změnu k pomníku. Nakonec dojde i na správné řešení. Škoda, že tak pozdě. Morseovku jsme zkoušeli samozřejmě už na začátku, ale ne tím správným způsobem.
12. Kruhy
Konečně zase jedna průchozí šifra. Nejprve vybarvujeme nejkratší sekvenci. Když začínáme s druhou, je už zřejmé,
že se jedná o dva kruhy. Pohled do mapy nedává moc prostoru pochybám. Přesto část týmu chce ještě chvíli vybarvovat,
aby byly vidět paprsky u druhého kola. Cestou diskutujeme co taková mapová značka znamená. S paprsky ven by to byla vyhlídka.
Takže toto bude taková negativní - prostě místo, kam se z celého okolí dívá dovnitř.
13. Pískání
Toto je pro nás silně diskriminační úloha. Hudební šifra pro nás většinou znamená mnoho hodin beznaděje.
Nejinak je tomu i nyní. To že musíme poznat písničky podle tónů stříkaček odhalujeme relativně brzy.
Praktické provedení je ale zoufalé. Po dlouhé době se nám daří přece jen něco určit. Část získává Hadař od přítelkyně na telefonu, které předává objemy převedené na relativní tóny. (nějaký tón, pak o jeden vyšší, o dva nižší atd.)
Vysvobození přichází až když Čenda volá kamarádce s absolutním sluchem a pokouší se jí pískat do telefonu klíčovou první písničku.
Připadá mi to jako podezřelý kouzelnický trik, když ihned po skončení své podivné produkce se dozvídá z telefonu název písně.
Přesunujeme se k nedalekému hřbitovu. Máme určeno pět písní. Zkoušíme z nich nějak získat řešení.
Nejprve z názvů, pak začátků textů, a nakonec už dochází i na správný postup.
14. Zvířátka
Pěkná oddychová šifra. Na první pohled čtu text, který skoro dává smysl. Nicméně nic takového v okolí neexistuje.
Tak nic. Na druhý pohled už vidíme, že zvířátek jsou tu tři typy, takže tentokrát už čteme správné řešení.
Celkem asi 5 minut i s občerstvením.
15. Pravdomluvci a lháři
Na první pohled vypadá šifra jednoduše. Problém je ale v tvrzení uprostřed.
Pokud platí, že při opakovaných návštěvách jde stále o totéž výchozí místo, vzdálenost a směr, tak přece není možné, aby byl seznam jednou pravdivý a podruhé ne. (a pokud se místo, směr a vzdálenost mění, tak je to už úplný nesmysl)
Takže je skutečně definitivně platná jen jedna položka jednoho seznamu. Máme tedy buď start, směr nebo vzdálenost. Jako směr by se snad dal vzít jih, ale i tak to nestačí.
Jako jediné korektní se jeví vysvětlení, že pod pojem "řešení" je v šifře myšleno přímo výsledné umístění následujícího stanoviště, ačkoliv seznam je nazván "výchozí místa". Takže křižovatka Tyršovy a třídy Tomáše Bati. Teoreticky by to mohla být i položka jiného seznamu, ale kde hledat "4,4 cm" netuším a "východ" je trochu moc obecný pojem.
Popojíždíme tedy na onu křižovatku, ale nic tu není.
Je už skoro poledne. Vzhledem k tomu jaký náskok měly některé týmy, očekáváme, že už jsou několik hodin v cíli a hra bude tudíž brzy ukončena. Zdá se, že je nejvyšší čas se rozloučit. Brzy jede vlak jedním a autobus ze Zlína druhým směrem.
První pokus o závěr
Já a Hadař dobíháme trolejbus směr Zlín, zbytek týmu odchází na nádraží.
Když náš trolejbus uráží asi dvě zastávky přichází sms od organizátorů, že do cíle stále ještě nikdo nepřišel.
Vzápětí volá Čenda. Krátká porada - a zkusíme to. Na další zastávce vystupujeme a vracíme se na nádraží. Chvíli nám to trvá, protože je sobota odpoledne a trolejbusy už tak často nejezdí.
15. Pravdomluvci a lháři - pokračování
Znovu prověřujeme zadání a nenacházíme v našich úvahách žádný nedostatek.
Zvažujeme možnost, že chyba je v zadání. Pokud by prostřední "pravdivý" výrok tak úplně pravdivý nebyl, tak by se dalo určit místo, směr i vzdálenost. Pro jistotu tam vysíláme Hadaře. Ani nás nepřekvapuje, když nám za chvíli volá, že má zadání další šifry.
Já mám logické hádanky rád, ale tato mne moc nepotěšila. Je jasné, že se může stát, že
se do šifry vloudí nějaká chyba. Toto ale není žádný překlep, ale principiální chyba, která u hádanky tohoto typu znemožňuje její řešení.
16. Text
Je nám jasné že tato šifra nebude jednoduchá, když se na ní patrně zasekly všechny týmy.
Od začátku se chybně soustředíme na chybějící háčky, čárky a tečky.
V tom nás utvrzuje i poslední věta, kde je výslovně zmíněno "bez hacku carek a tecek"
Když přichází od organizátorů sms s nápovědou, jsme už tak fixováni na chybějící diakritiku,
že už nejsme schopni nesprávnou cestu opustit. Pokračujeme ve více či méně zcestných pokusech o řešení.
Někdy kolem třičtvrtě na čtyři se tentokrát už doopravdy rozjíždíme k domovům.
Závěr
Tak jsme co cíle zase nedošli. Přesto se mi hra velmi líbila.
Opět jsme překonali sami sebe. Podařilo se nám prolomit i šifry u kterých se zdálo, že už to dál nepůjde.
Organizátoři opět nezklamali a připravili hru, která má něco navíc. (Film, Muzeum, Vážení šroubků)
I to počasí se letos povedlo.
Asi nejvíce se mi líbily šifry 3-synonyma a 14-zvířátka, i když patřily k těm snadnějším.
A naopak nejméně mne potěšily šifry 13. a 15. Třináctka proto, že hudba prostě není náš obor a patnáctka proto, že v zadání byla podstatná chyba.
Nejvíce času nás asi stála šifra 11-Pomníková morseovka, přesto si myslím, že to byla šifra celkem povedená.
Tak snad zase za rok.
zapsal Bob
Home